Ženy v těhotenství často přemýšlí, jak vlastně poznají, že se jejich tělo připravuje na porod. Na začátek je důležité zdůraznit, že většina žen tu změnu opravdu pozná, i když předtím ještě nikdy nerodily. Je to něco tak zřejmého, že to ani nejde přehlédnout. Příběhy o ženách, které přišly do nemocnice a vůbec netušily, že jsou těhotné a pak porodily, jsou spíše výjimečné a ne tak časté, jak se někdy může zdát.
Také se ženy obávají, že přijdou do porodnice předčasně - co se stane, bude to ostuda, že "to" nepoznaly? Raději dvakrát zbytečně, než pozdě! Nebojte se přijít tehdy, kdy máte pocit, že se "něco" děje, ale vy tomu dobře nerozumíte. Dostanete informaci o tom, co se děje, jak se daří vašemu děťátku a co třeba můžete dělat v čase dalšího čekání na to, až to bude to "ono".
Ideální začátek porodu by mohl vypadat třeba tak, že žena je v období termínu porodu, cítí se tak nějak "jinak" než před pár dny, občas "cosi tlačí, tahá, píchá v podbřišku, kolem kostrče, v dolní časti zad, špatně se jí spí, často se budí, bříško sotva nese, špatně se jí chodí i sedí. Tyto pocity odpovídají postupnému dozrávání porodních cest - hrdla děložního, sestupu děťátka do porodních cest.
K tomu se mohou někdy (ale nemusí) přidat i poslíčci - informativní kontrakce děložní (nepravidelná činnost dělohy, stahy, které žena může i intenzivně pociťovat např. několik hodin a potom přejdou a neděje se nic). V tomto stavu, kdy už si říká, že třeba "už", se může žena nacházet několik dní.
V den D třeba po ránu či třeba k večeru po celém dni plném "příprav na miminko" se objeví nejprve slabší, ale rytmické a postupně se zesilující a pravidelně se opakující kontrakce děložní. Neustávají, naopak se se stávají stále více "pracovitými" a žena si začíná uvědomovat, že přišlo to "ono". Čeká doma, prožívá jednu kontrakci a těší se na další, protože ví, že bez nich se její děťátko nenarodí. Zároveň prožívá velmi zvláštní pocity, které ji vedou ke klidu a k ještě většímu propojení se svým dítětem, kdy mu dává najevo, jak budou spolupracovat.
Žena může častěji cítit potřebu jít čůrat a hlavně může jít spontánně na stolici - to si děloha dělá místo. Postupně může dojít ke spontánnímu odtoku plodové vody – teplé, čiré tekutiny, buď v malém množství (pokud jde o postupný odtok plodové vody) nebo větším množství (pokud dojde k masivnímu odtoku). Děloha obvykle na masivní odtok vody reaguje zesilujícími se kontrakcemi. Po odtoku plodové vody si žena vezme již připravenou tašku a s doprovodem odchází do porodnice.
Pokud nedojde k odtoku plodové vody, může žena v pohodlí domova počkat, až se kontrakce zesílí, například na pravidelné intervaly po 5 minutách – přičemž zde hraje roli její trpělivost, práh bolesti, klid partnera, vzdálenost do porodnice a klimatické podmínky. Klidná žena může trávit čas čekáním například ve sprše, prohříváním a jemným masírováním podbřišku a zad. Může si dát lehkou svačinku, poslechnout si příjemnou hudbu, zatančit si, prodýchat kontrakce... a těšit se na setkání se svým děťátkem.
Porod může začít také tak, že děloha je v klidu, ale dojde k odtoku plodové vody. V takovém případě není vhodné čekat na kontrakce doma, i když někdy mohou přijít krátce po odtoku vody. Je lepší vzít si tašku, partnera a vydat se do porodnice. Plodová voda nikdy neodteče najednou, ale bude postupně odcházet i cestou. Proto si žena vezme vložky a zabezpečí například sedadlo auta. Vložky nemusí vodu dobře zachytit.
Začátek porodu je pro každou ženu individuální. Každá by to popsala jinak. To, co jste právě četla, je jen jeden příklad toho, jak by to mohlo začít.
Zdroj: Mgr. Jana Křemenová, porodní asistentka
- K038135
- K100085
- K038104
- K038111
- K637120